.png)
Po prvních kilometrech se seznamuji s Ukrajinou čím dál tím blíže. Je to úžasná krajina, která umí překvapit a prověří vaše odhodlání ji prozkoumat. Jak jsem se s ní popasoval já?
Toulání se po ukrajinských Karpatech můžu doporučit každému, kdo má rád něco jiného než rozmazlené služby západních hor. Zažijete zde atmosféru jako z dob dávno ztracených. Já jsem si na tuto etapu během cesty do Istanbulu vyčlenil týden. Nešel jsem přímo, protože jsem chtěl zažít co nejvíce horské atmosféry a zažít hlavně reálnou Ukrajinu. Drsnou, někdy ospalou, ale s krásnou přírodou. A je to fakt jako návrat v čase.
Krávy pasoucí se při cestě. Cesty, které občas zmizí a zůstane jen hrubá kamenitá suť. Malé obchůdky se stejným a jednoduchým sortimentem. Roubenky a stohy sušícího se sena. Doprava jako před 30 lety, aut málo a přesně takových, jako u nás v té době. A občas prastarý vlak, který projede kolem.
Cesta mě vedla přes Užhorod do Užockého průsmyku. Rázovité vesničky a strmé stoupání na závěr. Hned první den jsem ocenil svou dobře vybranou cyklo výbavu. V stoupání jsem se sice zapotil, ale dokud jsem si nahoře udělal fotky, funkční věci stihly uschnout. Navíc vyfasované tričko SIX2 pěkně aerodynamicky přiléhá na tělo. I když to, že jsem ve sjezdu valil s naloženým bikem 80 km / h, byla spíše zásluha kopce než aerodynamiky :).
Celé tyto dny bylo hodně teplo. Teploty vysoko nad 30 °C a slunce pálilo. Navíc každý den byl profil trasy kopcovitý. Žádná rovina. Buď jsem funěl do kopce nebo z kopce. A je fajn mít v takové situaci tričko, které se nepropotí tak snadno, a když už, i tak rychle uschne a v sjezdu nechladí. Navíc jedna velká výhoda pro mě, krátké rukávy jsou velmi elastické, takže si je umíte vyhrnout a doopalovat aspoň trochu „cyklistické opálení“ a zároveň neškrtí člověka na ramenou. Následující dny jsem se kroutil, nešel jsem přímou cestou. Chtěl jsem vidět co nejvíce. Doporučuji navštívit vodopád Šipot a určitě také jezero Sinevyr. Nahoru vedl snad 16% kopec, takže s 30-kilovým bikem si i nohy přišly na své.
Ukrajina je pověstná svými cestami. Musím ale uznat, že některé úseky už pěkně opravili. Jen vždy pouze na pár kilometrech, a pak přišla tvrdá realita. V lepším případě rozbitá cesta, v horším jen hrubá kamenná suť. Zase jsem ale ocenil to moje tričko. I v těchto vedrech, a i při pomalé rychlosti dokáže na těle příjemně chladit. Velmi jsem tomu nevěřil, vždyť co může být lepší než si dát dres rovnou dolů? Ale fakt! Když si ho necháte, chladí lépe než když jdete nahoře bez :). A navíc svou svěží červenou barvou poutá pohledy a dělá sixpack. Možná proto jej i nazvali SIX2 :).
Na konci karpatské etapy jsem si vyběhl, tentokrát pěšky, i na nejvyšší vrch Ukrajiny. Hoverla s 2061 metry mi dala zabrat. A přestože jsem byl vybaven a připraven hlavně na cyklovýkony, Hoverlu jsem se vydal zdolat pěšky ...
Za mnou zatím 843 km, 6 dnů a 44 odšlapaných hodin na kole.
