V pracovním životě analytik, ve volném čase vášnivý cyklista. Seznamte se s Láďou, který vám prozradí své zážitky z cesty do Istanbulu. Vydal se tam v roce 2018 na kole.
Kdybys měl sebe stručně popsat, co bys o sobě řekl?
Obyčejný, zvědavý člověk s toulavými boty. Pracuji v skleněné budově za počítačem jako hodně lidí v dnešní době. Ale nejšťastnější jsem, když si sednu na bike a jedu rovnou za nosem do neznáma.
Kdy se zrodila Tvoje vášeň pro bike?
První kolečková věc na vlastní pohon byla oranžová tatrovka. Pak jsem přešel na žlutou plastovou motorku, malé kolo s pomocnými kolečkami, až jsem se po letech dopracoval k sedmi kolům:). Cyklo návyky ve mně vypěstoval děda, který mě vozil v dětské sedačce na svém starém kole a později jsem za ním šlapal už na vlastním po okolních vesnicích. A jednou, když jsem byl pozadu, zjistil jsem, že je moc fajn pocit být sám uprostřed neznámé krajiny. I když jsem byl jen za městem. Takže tam jsou začátky mých toulavých bot. Později jsem procestoval na kole celý okres a okolní kopečky na železném horáku Admiral. Serióznější tréninky přišly o pár let později. A dnes jezdím prakticky denně.
Kdy jsi začal podnikat delší cyklo výlety?
S vícedenními tripy jsem začal před dvěmi lety. Listopad je pro mě hluchý měsíc. Tma, zima, déšť a skoro se nic neděje. Tak jsem si řekl, že to změním. Sbalil jsem si věci a vybral jsem se na výlet do Lublaně. Vypočítal jsem, že to otočím za 4 dny, které jsem měl k dispozici, a tak jsem více neváhal. Byl to první test dálkového výletu, spaní venku a sbalené výstroje. Podařilo se a dodnes je to pro mě ta první „naivní cesta“. Od té doby jsem toho dosáhl více: Mt. Venoux ve Francii, Gdaňsk, Lvov, Salzburg a nyní Istanbul. Moje zjištění: dokážu dlouhodobě fungovat na cestě a přežít:)
Jak vypadá Tvoje výbava?
Na první jízdu do Lublaně jsem si vzal půl domácnosti. Vše naložené v cyklovozíku, který jsem měl půjčený. Později jsem zjistil, že 80% věcí nepotřebuji. Základem je mít spolehlivý spacák, bikovací vak proti dešti a na co nedám dopustit, je nafukovací karimatka. Zainvestoval jsem do kvalitnější, která je lehce skladná, má litrový objem a váží pouze půl kilogramu. Teplo v noci zespod je základ dobrého spánku... hlavně, když spíte jen tak pod holým nebem. Další skvělou pomůckou je vodácká ledvinka. Nepremokne a mám cennosti vždy při sobě. A objevil jsem i solární panel, díky kterému jsem energeticky soběstačný. Potom ještě univerzální nožík s vývrtkou a lžičkou, ať můžu jíst fazole z konzervy a otevřít si láhev vína:)
Jaké máš plány do budoucna?
Postupně své výlety prodlužuji a směřuji spíše do východních zemí. Východ mě opravdu láká. Rád jezdím do tepla, jelikož jsem teplomilný živočich. Pořád mě baví Ukrajina a chtěl bych blíže prozkoumat celý Balkán. Jednou se možná vydám i do střední Asie, do Kazachstanu a okolních států. Mým snem je i Skandinávie, ale jejich cena piva a zima mě odrazuje :)
Láďa není v cyklovýletech na dlouhé tratě žádný nováček. Přečtěte si, co jej potkalo na jeho cestě do Istanbulu. Jako první krok se ale musel sbalit...